Pleskotova centrála ČSOB v Radlicích čili svědectví nejen o požadavcích a záměrech klienta a aspiracích architekta

Motto:

"Architektura je oblastí, v níž se zřetelně vyjevují základní dilemata doby, a proto provokuje k otázkám přesahujícím k sebereflexi člověka a jeho dnešního údělu." Napsal teoretik architektury Petr Kratochvíl v resumé nad překlady aktuálních studií zahraničních teoretiků architektury. Odtud otázka: zda vůbec a když ano, jak se tato situace promítá do realizací české architektury?

1.

Jaká je současná architektura?

"Je kaleidoskopická, její poselství je roztříštěné "( J. Glancey), je zjevné, že "dnes neexistuje žádný mezinárodní styl, žádný jediný způsob, jak pohlížet na současnost"(P. Jodidio). A nejenom to, v architektuře probíhá "přeměna z modelu světa v Entertaiment" (B. Schneider). Výsledky mezinárodní soutěže na novou budovu Národní knihovny vystavené v galerii pražského Klementina jsou v těchto ohledech rovněž výmluvné: "Cokoli chcete není v tomto případě podtitul, ale její charakteristika" (R. Sedláková). Architekti chtějí zaujmout, ale co dnes znamená zaujmout? Pobavit, ohromit, šokovat, fascinovat, architektura se stává designem nápadu. Jestliže platí "Každá doba má takovou architekturu, jakou si zaslouží, nebo - což je hlubší vyjádření téhož: každá epocha má takovou architekturu, jaká sama jest"(Karel Kosík), o čem vypovídají výše uvedené charakteristiky? Diskuze o smyslu architektury jsou stále naléhavěji na pořadu dne, diskuze o architektuře je diskuzí o stavu světa.

Pleskot v rozhovorech výslovně uvádí, že nechcefascinovat - o to větší důvod věnovat pozornost konceptu budovy a aspiracím, které byly architektem do konceptu vloženy!

2.

Jaký je svět bank?

A o čem vypovídá architektura ze světa financí? Jaké banky nám odkázaly tak důležitá a zmatečná devadesátá léta? Mimo pražskou metropoli začaly Čechách vyrůstat hermetické budovy bank-pevnosti obložené z vnějšku a vyložené zevnitř mramorem, kameninou, vydělující se z okolí. A další objekty bank demonstrovaly transparentnost, v jejich efektně reflexních homogenních skleněných pláštích se odráželo okolí. Objekty bank, chladné a nadřazené, jakoby v sobě nesly sklon komunikovat jen samy mezi sebou.Výmluvná exkluzivita skrze níž promlouvá okázalá hierarchie hodnot. Objekty čitelné jako místa superiorní obsluhy a intervencí do světa produkce a spotřeby. Solitéry vzdálené citlivosti a šetrnému vztahu. Jsou to mnohdy pozoruhodné objekty, často vyčteme design nápadu a přece o nich lze říci to, co provokativně vyslovil Peter Zumthor o Aldo Rossim: "stavby", ohromující, svým způsobem dokonalé, a přitom zvláštním způsobem "nespojené s životem". Nicméně: Ambice instituce jakou je banka a svět financí nejednou vedly v moderně k průlomovým stavbám; jeden školský příklad za všechny: Berlageho amsterdamskou burzou s jasně přiznanou konstrukcí (aspirace: pravdivost budovy!), odvratem od zdobnosti k prostorovosti se vstupovalo do počátků heroické moderny. A stačí se ohlédnout k roku 1994 na Československou obchodní banku v Českých Budějovicích - vyvstane před námi jako zkamenělý seismograf hektického času a porevoluční hypertenze z Ateliéru 8000 Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera.

3.

Jaký koncept budovy a jakou aspiraci, realizoval přední český architekt Josef Pleskot v objektu centrály ČSOB v Radlicích?

Čím může a čím má být budova ve věku již nastupující informační společnosti, o co může a má architektura usilovat? Jacques Herzog a Pierre de Meuron odpovídají kategoricky: "Budova dokáže zdůraznit moment skutečného setkávání. Tak tomu bylo vždy a dnes, ve světě, který je ovládán digitálními informačními technologiemi, se to stává ještě zásadnějším. Je to vlastně jediný opravdový klad, který zůstal architektuře". A řečeno přímo: Právě toto je podle našeho názoru jedna z klíčových myšlenek, které Josef Pleskot ve své realizaci centrály ČSOB naplňuje, k ní dále přistupuje (2) prosvětlení objektu (světlo prostupuje s různou intenzitou celou budovou a proniká až do garáží), (3) ticho (maximum zvuk pohlcujících ploch), (4) ekologické téma (zeleň jako odstínění; zahrada se stromy na střeše objektu co do rozlohy a perfektností v provedení u nás nemá obdobu; celá budova - sama prostoupená zelení - se stane po dokončení jednou velkou metaforou splývání s přírodou a krajinou - "co se přírodě odejme, to jí musíme navrátit"; nejde jen o přírodní materiály a tím i o důležitý certifikát ekologické stavby: ekologie může měnit pojem prostoru, "ekologie je i o dobíjení lidské energie", J. Pleskot).

Tyto čtyři aspirace byly architektem petrifikovány do konceptu objektu centrály ČSOB nikoli jako příležitostné, příruční motivy, které se mohou, ale nemusí uplatnit, ale konstituují budovu jako takovou.

Co se nám vybaví, při prvém vizuálním setkání s budovou?

Nelítostný monolit vřazený do krajiny? V žádném případě. Tento nový objekt, jakkoli rozlehlý- největší realizace (co do zastavěné plochy v Českých zemích od roku 1989!), je nenásilně začleněn, působí jakoby zde stál vždy: Pleskot umí zasadit budovu do terénu (i za cenu komplikace, kterou sebou přineslo natočení budovy a tím vynucené překonávání linie metra, které zde bylo vedeno nikoli ražením, ale zahloubením).

Centrála ČSOB jako kancelářská budova, administrativní palác? V žádném případě. První dojem z interiéru: Ideální místo pro setkávání lidí. Budovu centrály ČSOB ovládá atmosféra volnosti, sociálně přátelský prostor pro 2600 zaměstnanců: téměř stoprocentní otevřený strukturovaný prostor (jen pro 60 top-managerů tradiční uzavřené individuální kanceláře)- nikoli "haly", tj. překonané velkoprostorové kanceláře (Bürolandschaft). Co zde řídilo chování exkurzní skupiny, k níž jsme se připojili? - vnímání přátelského, velkorysého, příjemného (viz též mediteránní charakter teras, lodžií, atrií!), jemně disciplinujícího prostoru.

Pleskot je architektonicky lapidární, snad v jistém ohledu až minimalistický: nearchitektonizuje prostor za každou cenu, nepřeplňuje ho funkcemi - minimalismus v tomto objektu účinkuje jakorespekt k prostoru. Jednoduchý princip spolu s omezeným počtem detailů, ve kterém se však skrývá bohatství a prostorové složitosti."Sociálně přátelský prostor" je architektem citlivě generován (nejvlastnější úkol architektury) z "přirozeného světa" (Lebenswelt): nehierarchická síť prolínajících, komunikujících, kooperujících prostorů oslabuje a vzdoruje separaci, fragmentarizaci, posiluje korporativní sounáležitost, jsou to "konverzační prostory", "ulice" (s průhledy přes celou délku objektu, s průhledy do zeleně v okolí objektu) a uličky, lodžie-galerie, kde se myšlenky rodí při chůzi (chůze podporuje komunikaci), při setkávání (e-mail nenahradí bezprostřední mezilidskou komunikaci). I kavárna otevřená a vstupující do volného prostoru dvorany ("náměstíčko") je z podstaty víc než uzavřená místnůstka pro svačiny. Působivost širokých, velkoryse architektonicky uchopených několikastopých pohodových schodišť neodkazuje na výstavní císařská schodiště, jejich šíře a velkorysost vyplývá nenásilného propojování různých úrovní volných, příjemných komunikačních prostor - jsou místem potkávání a setkávání. Jinými slovy: architekt vychází vstříc poznatku, že při chůzi se komunikuje více, než když se sedí, leží, napadají ho myšlenky, nebo když to přeženeme, když člověk jde neříká, nemá sklon říkat fráze.

Komunikativní, informační, instrumentální aspekty prostoru (na př. k pružnému operativnímu dělení a spojování skupin v závislosti na probíhající dělbě práce) jsou architektem svrchovaně - nemáme lepší slovo-ošetřeny. Pleskot propůjčuje sílu "horizontále poklidu", "horizontále intimity" na exteriéru i v interiéru obrovitého objektu.

4.

Resumé:

Budova centrály ČSOB, je koncipována jako nástroj reformy pracovních procesů - vypovídá o závažném směřování této instituce k nové podnikové kultuře (corporate culture) informačního věku.

Je v konečné instanci i odpovědí Josefa Pleskota na současný stav architektury.V čem? Současné drama na scéně světa architektury se odehrává mezi dvěma póly a proniká do obsahu požívaných přihrádek -ismů (postmodernismus, neo- a dekonstruktivismus, eko- a technoismus, neo- a metaracionalismus atd.) a možná současně probíhá v současném hektickém dění i 100 + 1 malá renesance architektury v nichž se nové nároky společnosti vztahují k podstatě architektury. Jeden pól v chaosu současné architektury se inspiruje možnostmi CAD v rozměru, který se stále větší intenzitou směřuje ke světu neeukleidovské geometrie, či k experimentování s organickými tvary (tzv. bublinová architektura), předvádí až technologická show, tyká si s virtuální architekturou, tedy pól, který nám může reprezentovat F. Gehry, Asymptote, NOX. Pleskotův silný rukopis jednoznačně přináleží k druhému významnému pólu, který mohou reprezentovat již citovaní Herzog a De Meuron, Foster (viz Hearst Headquarters), Renzo Piano (budova New York Times): i Pleskot pracuje s (1) čistým geometrickým tvaroslovím, obnovuje (2) majestátnost prostoru (viz vstupní partie do centrály ČSOB; uplatní "klasiku" v podobě velkého atria přes celou výšku stavby, do kterého se obrací kancelářská podlaží), i on sází na (3) dokonalost proporcí a

pečlivě vylaďuje (4) souhru materiálu a světla, mnohonásobně různými způsoby (5) uchopuje a rozvíjí téma ekologie - čili rozvíjí v architektuře objektu centrály ČSOB téma, které bude vyžadovat stále větší respekt. Osvojením těchto motivů plus radikální uplatnění výše uvedených čtyř aspirací se budova centrály ČSOB stává velice vyprofilovaným objektem na evropském hřišti.

Pleskot architekturou nerozptyluje, žádný Entertaiment, jeho architektura je vážná záležitost, výše uvedenými čtyřmi aspiracemi se vztahuje k podstatě architektury, jeho rukopis je jako vždy, přísný - i když bychom mohli místo Šváchovy přísnosti raději použít Masákova překladu austerity, to jest strohost, střízlivost.